Je třeba si uvědomit, že k ochraně suterénů nestačí za všech okolností jen vrstva hydroizolačních materiálu. Množství vody a riziko jejího proniknutí do suterénu, nebo také pod podlahu přízemí v nepodsklepeném objektu, závisí už na výškovém osazení objetu do terénu, na tvaru terénu kolem objektu a na odvodnění okolí objektu. Samozřejmě se také projeví propustnost zeminy v okolí objektu a prosákavost úprav na povrchu terénu. Žádné nebo malé riziko hromadění vody v zásypech je jen na štěrku, štěrkopísku nebo písku bez hlinitých příměsí. Je-li zemina v okolí objektu málo propustná pro vodu, bude povrchová voda pronikat do zásypů kolem suterénu nebo kolem přípojek a hromadit se v nich. Hromadění vody kolem suterénu se obvykle řeší pomocí drenáže po obvodu domu, která nahromaděnou vodou zachycuje a odvádí. Aby byla drenáž opravdu funkční po celou dobu trvání domu, musí splňovat poměrně přísná kritéria. Mezi hlavní prvky funkční drenáže patří:
- možnost kontroly a čištění drenáže přes kontrolní šachty,
- přísné oddělení vody drenážní a vody srážkové ze střech a povrchů,
- správná likvidace vody z drenáže s ochranou pro případ, kdy se voda nestíhá odvádět.
Hydroizolační ochrana suterénu domu není pro laika zrovna jednoduchá disciplína a dodatečné odstranění chyb je komplikované a velmi nákladné. Suchý suterén domu v nepropustných zeminách nacházejí inspektoři Nemopasu jen výjimečně a i v těchto případech je často suchost závislá na drenáži, která je provedena bez možnosti kontroly a vyčištění. Majitel takového domu musí do budoucna počítat s investicí 6 000 až 7 000 Kč za metr běžný nové drenáže.
